Radek Banga: Z Jesenek jsem dostal cukršok. Skončil jsem na pohotovosti

Radek Banga přišel do Koťák Live jako čerstvý táta, muzikant, kuchař carbonary a člověk, který má za sebou takové historky, že by z nich šla udělat samostatná sbírka trapasů, hladu a cukru. Mluvilo se o dceři, manželce, Survivoru, Petru Čechovi, Natalii Oreiro, hip-hopu, Karlu Gottovi, prvorepublikové vile i Jesenkách, které ho dostaly až do nemocnice.

Čerstvý táta

Na začátku se řešilo otcovství. Radek je čerstvým tátou a říká, že je to krásné období. Samozřejmě náročné, ale ne tak děsivé, jak ho někteří strašili. Dcera je podle něj hodná, spí a možná už se pokouší zpívat po něm.

Došlo i na manželku. Radek vyprávěl, že jednou před Kauflandem někdo vystartoval směrem k němu a než on stihl zareagovat, manželka už byla připravená řešit situaci za něj. Podle Radka se někdy chová rázněji než on sám.

Survivor by nedal kvůli hladu

Koťák otevřel Survivor. Radek říká, že by do něj nemohl. Ne kvůli dešti, spánku nebo broukům. Kvůli hladu.

Vysvětloval, že lidé, kteří ho znají, vědí jednu zásadní věc: Radek nesmí být hladový. Před koncertem, před akcí, před ničím. Když je hladový, není to on. Dokonce ani on sám sebe v tu chvíli nemá rád.

Proto má různě po ruce tyčinky. Koťák se ptal, jestli proteinové a bez cukru. Radek samozřejmě potvrdil, že cukru je tam tuna. Protože bez cukru by ta krizová výbava nedávala smysl.

Carbonara podle Bangy

Pak se ukázalo, že Radek velmi rád vaří. Tvrdí, že umí legendární špagety carbonara. A vysvětlil to tak podrobně, že se z receptu stala skoro filozofie.

Nejdůležitější je podle něj pancetta. Kvalitní, pomalu vyškvařená, aby pustila tuk. Nic rychlého. Pak špagety, které se nesmí převařit. Žloutky, kvalitní parmazán, pepř a správná emulze. A hlavně najít přesnou substanci. Jak řekl Radek: aby to bylo mokrý.

Koťák se toho chytil, protože věta „aby to bylo mokrý“ se prostě v talkshow nedá nechat ležet. Radek ale trval na tom, že Italové to takhle cítí. Láska, emoce, zvuk. Carbonara jako romantická věda.

Petr Čech jako divný bubeník

Radek má podle sebe slabou paměť na obličeje. Na akce proto často chodí s manželkou, která mu šeptá, kdo je kdo. Jednou se mu ale stala věc, která ho dostala do těžkého trapasu.

Byl na charitativní akci, kde se fotilo na analogový fotoaparát. Seděl tam muž, který se s ním začal bavit o hudbě a představil se jako bubeník. Radek si říkal, že teď ho čeká další člověk, který mu bude vyprávět o svém projektu. Byl unavený, hladový a moc se mu nechtělo.

Pak přišlo představování osobností. Jednu fotku udělal Radek Banga. A poslední fotografii vytvořil Petr Čech. Teprve v tu chvíli Radkovi došlo, že ten zvláštní bubeník byl jeden z nejslavnějších českých sportovců.

Snažil se to zachránit vysvětlením, že ho zná hlavně v brankářské helmě. Petr Čech to podle něj nakonec vzal v pohodě. Ale jako společenský moment to muselo bolet.

Natalia Oreiro

Ještě horší trapas se stal v devatenácti. Radek byl podepsaný pod BMG, kde mu dali šanci psát písničky pro jiné interprety. Jednou šel po schodech, potkal šéfa a vedle něj stála žena. Radek ji nepoznal, nepozdravil, vůbec se na ni skoro nedíval a šel dál.

Pak za ním přišel šéf a ptal se, jestli ví, kdo to byl. Radek netušil. Byla to Natalia Oreiro.

Pro generaci, která běžela ze školy domů, aby stihla Divokého anděla, je to skoro kulturní zločin. Radek si z toho samozřejmě dělá legraci, že možná dodnes vzpomíná na snědého kluka, který ji jako jediný nechtěl. Koťák nostalgii okamžitě pochopil, protože Natalia Oreiro byla v určité době televizní událost.

Orlík jako dětské nedorozumění

Citlivější, ale zajímavá část přišla u hudebních začátků. Koťák připomněl, že Radek jako malý poslouchal i Orlík. Radek vysvětlil, že šlo o dětské nedorozumění.

Bratr tehdy přinesl kazetu a říkal, že je to hudba „o nich“. Děti slyšely zmínku o Romech a myslely si, že je to jejich muzika. Až později podle Radka přišla druhá fáze: zjistili, že to není o nich, ale proti nim. Kazety šly pryč a zachránil to prý MC Hammer.

Je to hořko-vtipná vzpomínka na dobu, kdy dítě ještě nemusí rozumět všemu, co slyší, ale atmosféru kolem sebe vnímá velmi dobře.

Hardcore Banga

Radek připomněl, že na scéně je už třicet let. Začínal velmi mladý a dlouho dělal hardcore hip-hop. Koťák vzpomínal na jeho tvrdší desku Rémy a Blues a přiznal, že tuhle jeho syrovější polohu měl hodně rád.

Radek na to reagoval otevřeně. Říká, že tehdy byl na svět hodně naštvaný. A hip-hop podle něj určitou naštvanost potřebuje. Jenže když člověk sedí v domě, má auto, peníze a jiný život, nemůže donekonečna předstírat stejný vztek. Aspoň on to neumí.

Píšu to, co žiju

To je možná klíčová věta dílu. Radek říká, že píše to, co žije. Když cítil, že hardcore poloha už pro něj není opravdová, šel od ní pryč. Nechtěl lhát lidem ani sám sobě.

Proto dnes vystupuje víc jako Radek Banga, zpívá a dělá sólovou tvorbu. Někdo to může brát jako změknutí. On to bere spíš jako poctivost. Každý chlap je podle něj v hloubi duše citlivý a zranitelný. A on už nemá chuť předstírat, že není.

Karel Gott jako impuls

Velký vliv na něj mělo turné s Karlem Gottem. Radek říká, že to byla jedna z největších zkušeností jeho života. Stát na pódiu s Karlem Gottem mu dodalo pocit, že by jednou mohl zkusit vlastní sólovou cestu.

Pak přišel covid a Radek začal nahrávat sólový projekt. Sám říká, že kdyby covid nepřišel, možná by to ani neriskl.

Nic není nemožné

Koťák samozřejmě okamžitě narazil na to, že Radkovy názvy a současná poloha znějí hodně motivačně. Nic není nemožné. Věci jinak. Skoro jako Marcus Revolta.

Radek to přijal s tím, že u něj motivace dává smysl. Patnáct let dělal přednášky po školách, kde mluvil o svém životě. Ne proto, aby dětem říkal, že všichni musí být úspěšní, ale aby jim ukázal, že i s horšími kartami se dá hrát. A že důležitější než úspěch může být štěstí.

Koťák pak navrhl demotivační přednášky. Heslo „máš na míň“ je podle něj mnohem dosažitelnější než „máš na víc“. Radek uznal, že dnešní svět je možná už trochu přemotivovaný.

Jesenka challenge

A pak přišla Jesenka. Koťák nechal hlasovat publikum: tým Pikao, nebo tým Jesenka. Radek je tým Jesenka. Vždycky byl. Mazal si ji na rohlíky a jedl ji tak často, že si toho všimli všichni kolem něj.

Jeden kamarád mu proto koupil k narozeninám obrovskou zásobu. Původně 150 kusů. Výzva zněla: když jich sní 100, dostane dalších 100. Radek souhlasil. Řekl si, že padesát rozdá a stovku zvládne.

Nakonec se dostal na 95. Pak mu bylo tak špatně, že skončil na pohotovosti. Nejdřív si myslel, že má slepé střevo, a křičel na doktora, aby ho rozřezal. Když se lékař zeptal, co jedl, Radek se dlouho nechtěl přiznat. Nakonec přiznal Jesenky.

Doktor mu podle jeho slov ukázal hodnoty cukru a vysvětlil mu, že to mohlo být vážné. Radek tomu říká cukršok. A pointa? Když se vrátil domů, řekl si, že pokud si Jesenku nedá hned, už ji nikdy nebude moct jíst. Tak si ji dal. Nepoučitelný tým Jesenka.

Prvorepubliková vila

Radek s rodinou bydlí v prvorepublikové vile. Koťák to samozřejmě naznačil skoro jako aristokratický flex, ale Radek rychle brzdil. Podle něj to není pro boháče. Je to pro blázny.

Dům je nekonečná investice a nekonečná rekonstrukce. Na druhou stranu ho naučil spoustu věcí. Štukovat, nahazovat zeď, řešit podlahy, odpady a další práce, které by jinak musel pořád platit dělníkům. Baví ho, že s každým dalším krokem se z domu stává opravdový domov. Jenže zároveň ví, že až bude hotovo, nejspíš začnou znovu.

Hlavolamy a nedokončené věci

Radek je milovník hlavolamů. Má šuplík plný různých, často japonských a hodně těžkých. Rodina mu prý každý rok dává složitější a složitější hlavolamy, protože čekají, kdy ho to konečně zlomí. Zatím nezlomilo.

U jednoho vydržel třicet hodin. Radek vysvětluje, že nesnáší, když něco nedokončí. Když začne skládat hlavolam nebo vyndávat myčku, nedokáže jít spát s tím, že to nechá na ráno. Musí to dodělat. I kdyby byly půl páté ráno.

Kytka pro manželku a Evelínku

Na závěr dostal květinu. Radek ji chtěl dát manželce a dodal, že ji určitě ocení i jejich dcera Evelínka. Po všech Jesenkách, trapasech, carbonare a prvorepublikových rekonstrukcích to byl hezký konec. Radek v dílu působí jako člověk, který si prošel mnoha proměnami, ale domácí základ má dnes velmi jasný.

Proč ten díl funguje

Díl s Radkem Bangou funguje, protože v něm není jen jeden Radek. Je tam hladový Radek, který by v Survivoru sežral ostrov. Kuchař Radek, který řeší pancettu jako italský dědeček. Trapný Radek, který nepozná Petra Čecha ani Natalii Oreiro. Motivační Radek, který mluví o štěstí a nehezkém dětství. A sladký Radek, který málem prohrál s Jesenkou.

To všechno drží pohromadě díky tomu, že se nesnaží tvářit jako někdo jiný. Říká, že píše to, co žije. A v Koťák Live bylo vidět, že žije hodně barevný, chaotický, vtipný a občas nebezpečně sladký příběh.