Simon Opp: Začal jsem hrát rock a začaly lítat podprsenky
Simon Opp přišel do Koťák Live jako mladý zpěvák, herec, muzikálový talent a člověk, kterého Koťák okamžitě označil za startup. Ne technologický, ale lidský. Takový, do kterého se dávají peníze, protože lidé věří, že bude dobrý.
Startup české hudby
Koťák Simona popsal jako člověka s velkým potenciálem. Má 23 let, rádiové singly, herectví, muzikály, kapelu, pódiovou energii a vzhled, který už někdo přirovnal k Jamesi Deanovi. Simon k tomu dodal, že je minimálně vyšší. O devět centimetrů.
Koťák ho zařadil mezi lidi, do kterých se vkládají velké naděje. Simon přiznal, že to zní hezky, ale je v tom i tlak. Pressure, jak by řekl člověk, který ještě donedávna zpíval hlavně anglicky.
Trávové koláčky a konec drogové kariéry
Když Koťák nadhodil, jestli mladý talent neskončí špatně, Simon rychle vysvětlil, že tohle u něj nehrozí. Má za sebou špatnou zkušenost s trávovými koláčky a od šestnácti se omamným látkám vyhýbá obloukem. Říká, že jeho hlava na to není.
Je to vlastně anti-rock’n’rollová část rock’n’rollového hosta. Bílé tílko, kérky a Harley ano. Drogy ne.
Italské těstoviny a tříminutové špagety
Koťák Simonovi předal velký balík těstovin, protože ví, že má rád italské jídlo. Došlo i na tříminutové špagety, které by se podle Koťáka mohly jmenovat po něm, protože vydrží tři minuty.
Simon to nechal být. Dárek vzal. A Koťák mohl pokračovat v budování příběhu o mladém českém Jamesi Deanovi, který má rád pastu, country, rock a staré motorky.
Spasitel českého country?
Koťák Simona v úvodu označil za člověka, který má resuscitovat české country. Simon ho hned opravil, že je to spíš rock’n’roll. Country tam někde je, ale ne v té podobě, kterou si lidé u nás často představí.
České country je podle něj tenký led. Máme zafixované Nedvědy, Michala Tučného nebo Pavla Bobka. Koťák přiznal, že Pavla Bobka v playlistu má, protože je mu 38 a už je v té fázi. Dokonce si přidal i Hanku Zagorovou a Černého páva do playlistu Slow.
Simon do toho přinesl svoji linku: vyrůstal na rock’n’rollu, trochu na country, ale nejdůležitější pro něj je, co funguje na koncertě.
Z bluesu k rock’n’rollu
Simon začínal s pomalejší bluesovou muzikou. Temnější, kytarovou, spíš smutnější. Jenže když s ní začali koncertovat, zjistil, že kdyby stál v publiku on sám, možná by se nudil.
To je docela zásadní uvědomění. Ne každá hudba, která funguje ve studiu, funguje i na pódiu. A Simon chtěl, aby se na koncertě něco dělo. Tak začali psát rockovější věci. Takové, které mají větší energii a které je samotné baví hrát.
A začaly lítat podprsenky
Pak přišel obrat. Když začali hrát rockovější písničky, atmosféra se podle Simona úplně změnila. Lidé místo toho, aby z koncertů odcházeli s brekem, začali odcházet se smíchem. A začaly létat podprsenky.
Koťák se okamžitě začal ptát, jestli na to existuje nějaký trik. Simon nabídl základní výbavu: bílé tílko, kérky, dobrý kytarista, dobrá kapela, vokály dozadu a rock’n’roll. A pak ještě plivání vody.
V tu chvíli se z rozhovoru na chvíli stal frontmanský workshop. Koťák chtěl, aby Simon ukázal plivání vody, ale rychle došlo na to, že plivat si vodu navzájem do pusy už by byl trochu jiný pořad.
Mlíko místo alkoholu
Simon je v jádru docela slušňák. Koťák mu připomněl, že si dnes už vyčerpal alkoholovou kvótu, a místo přípitku alkoholem přišlo mlíko. Plnotučné. Simon ho miluje.
To k němu vlastně sedí. Rockový vzhled, ale přípitek mlíkem. Žádná velká póza. Spíš zvláštní kombinace staré školy, zdravého odstupu a mladého člověka, který si už některé věci v hlavě srovnal.
Harley, který jezdil, dokud ho nerozebral
Simon staví Harley. Konkrétně Shovelhead FXR z roku 1983. Koupil ho pojízdný. Pak ho rozebral. A teď už zase nejezdí.
To je velmi přesný obraz jeho vztahu ke starým strojům. Má rád auta a motorky, které nejezdí. Místo aby si koupil něco funkčního, koupí si něco starého a dá si za úkol to oživit. V tom je kus romantiky i utrpení. A také vysvětlení, proč mu občas docházejí finance.
Zdravotní bratr z Bulovky
Jedna z nejzajímavějších částí rozhovoru přišla ve chvíli, kdy se mluvilo o zdravotnictví. Simon je zdravotní bratr. Za covidu pracoval zhruba dva a půl roku na urgentním příjmu na Bulovce. Potom nastoupil na ortopedické sály.
Chtěl si dodělat záchranáře jako zadní vrátka, kdyby muzika nevyšla. Jenže začal točit seriál, dělat hudbu, přišly další věci a časově už to nedávalo smysl. Rozhodl se jít všechno do muziky.
Zajímavé ale je, že zdravotnictví nezavrhl. Naopak. Říká, že ho ta práce bavila, že mu přišla hezká, progresivní a milá. Pořád si pohrává s myšlenkou, že by se jednou vrátil aspoň na malý úvazek.
Betano otázky a 50. léta
V rychlých otázkách se ukázalo několik věcí. Rodina je pro něj důležitější než kariéra. Za celebritu se považuje jen 1,5 z 10. Tajemství moc neudrží, Hollywood ho láká minus dva a v líbání si sám sobě dal šest a půl.
Když měl vybrat, jestli by radši balil holky v 50. letech nebo za 50 let, zvolil padesátá léta. Nejen kvůli tomu, co Koťák okamžitě vytušil, ale taky proto, že dnešní doba mu přijde moc uspěchaná. Simon je podle sebe hodně analogový typ. Cyberpunk za 50 let ho neláká tolik jako starší svět aut, motorek a méně digitálního života.
Jiu-jitsu a těžký soupeř
Simon dřív dělal thajský box rekreačně, ale protože nerad kazí partu, dostával se i do sparingů s kluky, kteří mu dávali dost zabrat. Pak přešel na brazilské jiu-jitsu.
Tam si jednou špatně hodil soupeře, který měl zhruba sto kilo, a ten dopadl zpátky na něj. Výsledek? Naražené nebo zablokované tělo a jasné připomenutí, že rekreační sport umí bolet dost profesionálně.
Autotune a muzikály
V části s nepopulárními názory Simon řekl, že zpěváci, kteří neumějí zpívat bez autotune, by podle něj vystupovat neměli. Zároveň ale odmítl, že by české filmy za posledních deset let nestály za nic. Podle něj stojí dobře.
Muzikály jako podřadný žánr také odmítl. Jednak proto, že v jednom bude hrát, a jednak proto, že by si tím jinak plivnul sám sobě do pusy. Což je po předchozí debatě o plivání vody docela tematické.
Bětka a soukromí
Koťák se dostal i k Simonově partnerce Bětce. Jsou spolu necelé dva roky, ale příliš se společně veřejně neprezentují. Bětka nerada chodí mezi lidi a není úplně typ, který by chtěl být součástí veřejné show.
Simon přiznal, že dřív býval žárlivec, ale dnes už tolik ne. Koťák mu to shrnul tak, že všechna jeho komplikovaná období proběhla mezi 13. a 17. rokem. Simon se tomu víceméně nebránil.
Čeština kvůli babičce
Pak přišla velmi hezká hudební linka. Simon dlouho zpíval anglicky, protože měl ambici hrát v zahraničí. Jenže postupně zjistil, že pro české publikum je čeština pořád silnější. Když na festival přijde český interpret a zpívá anglicky, ne každý mu to uvěří. Český text se s lidmi spojí jinak.
Hlavní impuls ale přišel od babičky. Simon jí pouštěl písničky, ona anglicky nerozumí, a tak mu řekla, jestli by už konečně nemohl nahrát něco v češtině. Simon řekl, že jasně. A začal dělat české EP.
V tu chvíli se z rockera v tílku stane vnuk, který chce, aby mu babička rozuměla. A to je dobrá věc.
Strippers a první české EP
EP má být se Simonovou kapelou Strippers. Simon vtipkoval o názvu Simon Oppen Strippers a Koťák do toho samozřejmě vložil Oppenheimera. Kapela má mít i divočejší vizuál, padla zmínka o nahé fotce a přirovnání k Red Hot Chili Peppers, ale bez heroinové roviny.
Důležitější ale je, že jde o první výraznější českou etapu. Simon se nebojí přiznat, že angličtina v Česku pro něj nefungovala tak, jak doufal. Koťák ho v tu chvíli zastavil, protože Simon začal mluvit o tom, že asi nebyl dost dobrý. Připomněl mu, že je mu 23 a že se nemá takhle shazovat.
Nezdávat to
Koťák mu řekl, že kdyby on v třiadvaceti skončil, nikdy by Koťák Live nebylo. Že ho vyhodili oknem a on se vrátil. A že Simon nesmí vzdávat hudbu jen proto, že první cesta nebyla přesně ta správná.
Tohle byla další hezká chvíle dílu. Koťák sice většinu času vtipkuje, ale tady Simona opravdu podržel. A Simon to uzavřel jednoduše: slíbil to babičce.
Chesus ztracený v Pardubicích
Závěr přinesl jednu z nejlepších kapelních historek poslední doby. Simon se s Koťákem potkal na Mirai Festu v Pardubicích. Po koncertě se tam jeho kapela bavila s kluky z Mirai, dělaly se stojky, byla party a pak se ztratil basák Chesus.
Chesus je Mexičan, nosí kovbojský klobouk, nemluví česky a měl vybitý mobil. Kapela ho hledala několik hodin po Pardubicích. Simon do toho zapojil i městskou policii, protože být poprvé pořádně v Pardubicích a hledat ztraceného Mexičana bez telefonu není úplně jednoduchá mise.
Zlatá Štika, Trimit a párek
Bydleli v hotelu Zlatá Štika. Chesus si český název pamatoval po svém. Něco jako „Bledeš si říkat“. Podobně to dopadlo s klubem, který možná byl Trilobit. Chesus si z něj udělal Trimit.
Simon s kytaristou Ríšou běhali po městě, hledali ho, omylem vlezli do parku, kde se prala skupina lidí, a rychle pochopili, že tam Chesus asi není. Pak už Simon nezvládal hlad a musel si dát párek na benzínce. Protože když se vám ztratí mexický basák v Pardubicích, hlad se tím neodloží.
Nakonec vzali taxi směrem ke klubu a Chesuse po cestě našli. On jim začal utíkat a chytli ho až policisté. Ve čtyři ráno ho dovezli na hotel. To je přesně ten typ kapelní historky, která se může stát jen po festivalu.
Piercing do bradavky
V post-show části Simon přidal ještě historku o kamarádovi, který si v alkoholovém rozpoložení nechal píchnout bradavku. Ráno se probudil, zjistil, co udělal, a piercing si hned vyndal. Krátké, bolestivé, rock’n’rollové, ale spíš jako doplněk než hlavní téma dílu.
Proč ten díl funguje
Díl se Simonem Oppem funguje, protože na první pohled vypadá jako jasná rocková postava: vlasy, kérky, tílko, Harley, Strippers a podprsenky na koncertech. Jenže pod tím je bývalý zdravotní bratr, kluk, který se drogám vyhýbá, muzikant, který chce psát česky kvůli babičce, a člověk, kterému Koťák musí připomenout, aby se zbytečně neshazoval.
Je v tom mladá energie, ale i zvláštní starosvětskost. Country, rock’n’roll, staré motorky, mlíko, čeština, babička a kapela, která po Pardubicích hledá Mexičana v kovbojském klobouku. Simon Opp je možná opravdu startup. Jen místo aplikace má kapelu, babičku a rozebraný Harley.
