Tadeáš Kuběnka: Slejada mám vytetované. Když jdu nízko, jdu ještě níž
Tadeáš Kuběnka přišel do Koťák Live a hned na začátku nastavil tón celého dílu. Oznámil, že je po kalbě. Ne opilý, jak zdůrazňoval, jen prostě po kalbě. Což u něj není omluva, ale skoro žánr.
Po kalbě, ale připravený
Koťák s ním už v minulosti rozhovor dělal. Jednou na Óčku, kde se podle Tadeáše trochu naštval, a jednou před pár lety, kdy bylo všechno o něco větší pohoda. Tentokrát bylo jasné, že půjde o třetí variantu. Tadeáš přijde, chvíli se usadí, hned začne komentovat věk, kalhoty, náladu, pivo, mámu a všechno kolem, a moderátor se může jen snažit držet volant.
Hned v úvodu vysvětluje, že večer předtím šli „na jeden drink“ a skončili nad ránem. Přesně ten typ věty, která v jeho světě nejspíš zaznívá často.
Máma, marihuana pod jazyk a banánové slupky
Došlo i na mámu. Tadeáš vyprávěl, že mu občas volá s obavou, jestli si nepíchá marihuanu pod jazyk. Sám dodává, že neví, jestli něco takového vůbec jde. Jeho máma ale podle něj kdysi jako dítě kouřila šlupky od banánů, protože někde slyšela, že to něco dělá. Tadeáš tak vlastní rodinnou historii podává jako důkaz, že fantazie není jen jeho výsada.
Soukromá klinika
Velká část dílu se dotkla období, kdy byl Tadeáš na soukromé klinice v Hodkovičkách. Sám to popisuje svým slovníkem, ale redakčně je lepší říct jednoduše: byl mimo běžný režim, v prostředí s terapiemi, skupinami, aktivitami a omezeným telefonem.
Říká, že telefon měl na dvě hodiny večer, hlavně kvůli komunikaci s rodinou. Jenže protože je Tadeáš Tadeáš, otevřel TikTok a házel tam memy. Ne komentáře ke kauzám, spíš malé úniky a signály, že je pořád někde online. I v režimu, kde má člověk být odstřižený, si našel cestu, jak zůstat trochu přítomný.
Máma na terapii
Součástí pobytu byly i rodinné návštěvy a terapie s mámou. Tadeáš o tom mluví s humorem, ale je vidět, že to nebylo úplně jednoduché. Popisuje, že máma šla do debat bojovně a že se s ní během pobytu několikrát dostal do ostřejší výměny.
Zároveň dodává, že to celé mělo smysl. Člověk je podle něj mezi lidmi, slyší jejich příběhy a může si z nich něco vzít i pro sebe. Jen u Tadeáše se i tahle vážnější pasáž okamžitě míchá s memy, slangem a snahou převést nepohodlí do vtipu.
Spicy otázky
Koťák se ho pak pustil do spicy otázek. Fake oblečení, estetické zákroky, body positivity a Mounjaro, česká hudební a influencerská scéna, realita influencerství a reality show. Tadeáš odpovídal tak, jak odpovídá: chvíli upřímně, chvíli přepáleně, chvíli tak, že by to editor radši přečetl dvakrát.
Zajímavé je, že i když umí být ostrý, občas překvapí pragmatickou odpovědí. Třeba u body positivity a léků na hubnutí v zásadě říká, že ať si každý dělá, co chce. Sám prý není člověk, který by měl druhým přikazovat, jak mají žít.
Návrat na Herohero
Po pobytu na klinice se vrátil k obsahu. Mluvil o Hlášení Kuběnka, svém formátu na Herohero, kde řeší influencery, hosty, infonovinky, make-up a témata, která by ven úplně veřejně radši nepouštěl.
Říká, že tam neříká věci jen tak bez důvodu, ale zároveň ví, že kdyby některé výstupy byly volně na YouTube, mohl by z toho být problém. Proto je drží za placenou zdí. Je to vlastně velmi přesný popis jeho současné pozice: pořád provokuje, ale už ví, že některé věci je lepší kontrolovat.
Sugar Danny: chvíli dobré, pak zase ne
Nešlo obejít ani vztah se Sugar Danny. Tadeáš mluvil o tom, že se po sporu postupně začali znovu bavit, až to v létě působilo jako návrat ke kamarádství. Popisoval dlouhý telefonát, ve kterém si po měsících museli říct všechno, co se mezitím stalo.
Zároveň ale dodal, že dnes už to zase není dobré. Tohle téma je potřeba brát opatrně. V rozhovoru je hodně emocí a Tadeáš používá ostrý slovník. Redakčně je lepší držet se jednoduchého popisu: vztah se dočasně zlepšil, ale dnes jsou podle něj znovu od sebe.
Tetování slejada
Největší moment dílu ale přišel s tetováním. Tadeáš ukázal nápis „slejada“ a Koťák se samozřejmě musel zeptat, co to znamená.
Vysvětlení nebylo úplně lineární, ale právě proto bylo krásné. Slovo podle Tadeáše souvisí se slovenským „slay“ slovníkem a okruhem kolem Emy Lacové. Používá se na cokoliv, co se stane výrazně. Když se něco povede, slejada. Když se něco pokazí, taky slejada. Když je party dobrá, slejada. Když se člověk ráno probudí a neví, co se přesně dělo, pořád slejada.
Tadeáš to má vytetované, protože to slovo evidentně nevnímá jen jako vtip. Je to pro něj styl. Zkratka. Vlastní značka chaosu.
Co je vlastně slejada?
Koťák se snažil pochopit, jestli je slejada pozitivní, nebo negativní. Tadeáš mu vysvětlil, že může být obojí. A to je na tom nejlepší. Některé věci v životě nejsou dobré ani špatné. Jsou prostě slejada.
Tím se v podstatě definoval celý díl. Tadeáš mluvil o věcech vážných, osobních, přepálených i úplně absurdních. Někdy se omluvil, někdy ujel, někdy se ztratil v příběhu a někdy řekl něco, co Koťák radši hned přeformuloval. Všechno dohromady ale sedělo právě pod jedno slovo.
Tatérské období
Po návratu z kliniky měl Tadeáš i tatérskou epizodu. Tvrdí, že nějakou dobu opravdu tetoval a že mu to šlo. Má za sebou grafický design, celý život maluje, dělá make-up, takže práce rukou mu není cizí. Nešlo ale o celoživotní plán. Spíš další z jeho období, kdy se rozhodne něco dělat naplno a pak se přesune jinam.
Bombex party
Další velké téma byly Bombex party. Tadeáš říká, že když už má k party životu tak blízko, proč z toho neudělat business. Sám sebe popisuje jako člověka, který umí udělat dobrou akci. Eurodance, trash, pop, chaos, energie. Zkrátka Bombex.
Říká, že party dělal už dřív a že pořadatelská práce kolem toho byla vždycky hodně na něm. Když se některé vztahy rozpadly, rozhodl se pokračovat bez lidí, se kterými to dělal dřív. A podle něj to fungovalo.
VIP salonek jako akvárko
Nejvtipnější a zároveň nejrizikovější historka přišla z jedné Bombex party. V klubu byl VIP salonek, který Tadeáš považoval za soukromý. Jenže když se uvnitř svítilo a venku byla tma, zvenku bylo vidět dovnitř. Hodně vidět.
Tadeáš tam podle svých slov dělal věci, o kterých si myslel, že je nikdo nevidí. Ráno zjistil, že se mýlil. Celé VIP patro mělo výhled skoro jako na akvárko. V rozhovoru to podal tak, že kdyby člověk šel nízko, on půjde ještě níž. Ale pro publikační texty je lepší držet se jemnější verze: myslel si, že je v soukromí, nebyl.
O chlapech bez alkoholu ne
Když se Koťák začal ptát na chlapy a vztahy, Tadeáš okamžitě žádal alkohol. Ne vodu, ne guaranu, ale pivo. Bez toho prý o mužích mluvit nejde.
Nakonec se dostal k tomu, že o ex-partnerech často přemýšlí, občas se v něm rozjede spirála a má chuť jim něco napsat. Místo toho si raději píše dopisy, které neodešle. A to je možná překvapivě rozumná rada schovaná v úplném chaosu. Někdy je lepší si všechno napsat, ale neposlat.
Proč ten díl funguje
Díl s Tadeášem Kuběnkou funguje proto, že se nedá uhladit. Není to klasický rozhovor, kde host přijde odvyprávět tři připravené historky a poděkovat za pozvání. Tadeáš přinese vlastní slovník, vlastní tempo, vlastní chaos a vlastní schopnost říct něco tak přestřeleného, že Koťák musí během vteřiny přemýšlet, jestli je to ještě vysílatelné.
Zároveň je v tom ale víc než jen provokace. Mluví o pobytu na klinice, o návratu, o vztazích, o penězích, o tom, že se snaží najít formu, ve které může existovat dál. Jen to všechno balí do slangů, vulgarit, memů a vět, které by normální PR oddělení radši nikdy neslyšelo.
A proto je to slejada. Dobrá, špatná, chaotická, zábavná i trochu nebezpečná. Ale rozhodně nezapomenutelná.
