Alex Choupenitch: Přítelkyni jsem sbalil při šermu? Já jen vysvětloval sport

Alex Choupenitch přišel do Koťák Live jako bronzový olympijský medailista, šermíř, rapper a člověk, který si dopředu napsal, o čem by rád mluvil. Koťák to pojal po svém. Takže se místo připravených témat řešilo hlavně to, jestli se dá někoho sbalit vysvětlováním šermu, proč olympionik chodil na eMimino, jak se z fyzioterapeuta stal trenér a co znamená, když v Mexiku místo hladu oznámíte, že máte muže.

Brňák v Praze

Na začátku se řešilo, jestli se Alex a Koťák vlastně znají. Alex už bydlí v Praze, ale Brno v něm zůstává. Štatl je Štatl. Prahu má rád, ale Koťák se samozřejmě snažil najít nějaký městský konflikt, protože proč by dva lidé z různých měst měli mluvit normálně.

Pak přišel první osobní tlak. Koťákova přítelkyně prý nevěděla, kdo Alex je, ale přišel jí sympatický. To Koťáka znervóznilo. Protože ve chvíli, kdy zjistí, že jde o skoro dvoumetrového olympijského medailistu, může být doma problém.

Fleret pro lidi, kteří šermu nerozumí

Koťák se samozřejmě pustil do šermu. Alex předem psal, že by pravidla raději moc nevysvětloval. Což je přesně věta, po které se pravidla v Koťák Live vysvětlovat musí.

Alex dělá fleret. Cílem je zasáhnout soupeře do trupu, ale nestačí jen bodnout. Důležité je, kdo má právo útoku, kdo jde dopředu, kdo kryje a kdo si akci „vezme“. Na papíře to zní složitě. Ve studiu to vypadalo tak, že Alex a Koťák stáli proti sobě a bodali se imaginární zbraní.

A kupodivu to fungovalo. Koťák díky tomu pochopil, že když jde dopředu a zasáhne, má výhodu. Když Alex vykryje a odpoví, výhoda se přesouvá. Víc už pro edukaci českého publika o fleretu asi udělat nešlo.

Špagát, světýlko a hádky

Pak přišlo technické vysvětlení. Šermíři jsou připojeni přes kabely, naviják a elektroniku, která rozsvítí světýlko, když dojde k zásahu. Vypadá to elegantně, ale ve skutečnosti se u toho lidé dokážou dost hádat.

Alex přiznal, že se nedávno brutálně pohádal s rozhodčím. U sportu, kde rozhodují milisekundy a výklad pravidel, to asi není úplně překvapení. Šerm tak zvenku působí jako balet s bodnými zbraněmi, ale uvnitř je to hodně nervózní sport.

Mám rád tvojí mámu

Rodina se v dílu objevila několikrát. Alexův otec byl operní zpěvák, maminka zpívala ve sboru a Koťák se samozřejmě pokusil říct větu „mám rád tvojí mámu“ tak, aby to znělo co nejhůř.

Pointa byla nakonec nevinná. „Mám rád tvojí mámu“ je Alexova oblíbená kavárna ve Vršovicích. Koťák tam chodí na tvarohovou buchtu, Alex na kafe a obecně mají dobré věci. To je přesně typ názvu, který v talkshow na pár vteřin vytvoří úplně zbytečné, ale krásné napětí.

Mini Cooper pro člověka se 196 centimetry

Koťák se pozastavil i nad tím, proč člověk, který měří 196 centimetrů, jezdí Mini Cooperem. Alex vysvětlil, že má Mini Cooper Countryman, což je větší auto. Koťákovi nabídl svezení a výlet do kavárny „Mám rád tvojí mámu“ na tvarohovou buchtu.

Zní to jako zvláštní první rande. Ale v tomhle dílu to nebylo ani zdaleka nejpodezřelejší vysvětlování.

Ne kvůli Star Wars, ale kvůli mámě

Koťák se snažil Alexovi podsunout, že začal šermovat kvůli Star Wars nebo pohádce o Bajajovi. Alex ho rychle zastavil. Nikdy Star Wars neviděl. Šermovat začal proto, že mu to řekla máma. A mámě se podle něj nemá odporovat.

To je velmi jednoduchý původ olympijské kariéry. Žádné světelné meče, žádná filmová inspirace. Jen máma, která řekla, že se jde šermovat. A bylo.

Tohle byl flirt?

Nejlepší moment dílu přišel, když Koťák vytáhl video, ve kterém Alex vysvětluje šerm dívce. Na videu ukazuje držení zbraně a zazní věta, že se má držet jako ptáček, aby se nerozmáčkl a neuletěl. Koťák okamžitě ucítil romantickou linku.

Alex se bránil. Podle něj nešlo o flirt. Jen vysvětloval šerm. Koťák mu ale připomněl, že i ve studiu to při výkladu pravidel znělo chvílemi dost podobně. „Šáhni si sem.“ „Píchni mě sem.“ To prostě v talkshow nejde nechat bez komentáře.

A pak přišla pointa. S dívkou z videa dnes Alex chodí.

Takže možná opravdu jen vysvětloval sport. Ale výsledek naznačuje, že fleret může být nečekaně silný konverzační nástroj.

Dokument, který Koťák ignoroval

Alex pak přiznal, že produkci dopředu poslal dokument, kde strávil asi 35 minut psaním toho, o čem by chtěl mluvit a o čem by mluvit nechtěl. A v tu chvíli si uvědomil, že nezazněla skoro žádná věc, o které mluvit chtěl. Zato zazněly už tři, kterým se chtěl vyhnout.

Koťák mu v podstatě doporučil, že příště má dokument napsat obráceně. Všechno, co chce říct, dát do zakázaných témat.

Hypochondr na eMiminu

Pak přišla Alexova hypochondrická linka. Přiznal, že dřív hodně fungoval přes eMimino.cz. Ne proto, že by řešil děti, ale protože podle něj problémy sportovců a miminek někdy fungují skoro copy-paste. Něco bolí, něco pálí, člověk neví, co to je, a maminky na fóru poradí.

Dnes už podle něj eMimino nahradil ChatGPT. Alex si s ním píše o svých zdravotních obavách. Měří si teplotu skoro každý den a když se hodnota blíží 36,9, už je to na konzultaci.

Koťák se tomu smál, ale u sportovce to dává zvláštní smysl. Vrcholový sport je postavený na těle, takže když něco začne bolet, člověk to řeší okamžitě. Jen ne každý olympionik přizná, že mu kdysi radily maminky na internetu.

Plyšáci v tašce

Alex má i závodní talismany. Od mámy dostal v dětství dva plyšáky a vozí je s sebou na závody. Jeden se jmenuje Pusík, druhý Zajíc. Má je v tašce a berou s ním turnaje po světě.

Je to krásný detail. Vysoký šermíř, olympijský medailista, sportovec, který se hádá s rozhodčími, a v tašce dva plyšáci od mámy. Přesně takové věci dělají hosta lidským.

Stejný záchod, stejná cesta

Vedle plyšáků má Alex i rituály. Když se mu na turnaji daří, opakuje všechno, co udělal před vítězným zápasem. Stejné cesty v hale, stejný záchod, stejná kabinka. Koťák se toho samozřejmě chytil a začal rozebírat, jestli sedí, stojí a co přesně v té kabince dělá.

Alex vysvětlil, že jde jen o malou. Koťákovi to ale stejně stačilo k několika minutám zbytečně detailního vyšetřování.

Fyzioterapeut jako trenér

Jedna z nejlepších sportovních historek přišla z období po Tokiu. Alex měl v Tokiu italského trenéra, ale ten potom odešel trénovat Italy. Následovaly roky, kdy Alex stál bez hlavního trenéra a jezdil po soustředěních.

Na turnaje s ním jezdil fyzioterapeut Patrik. Velký chlap, podle Alexe skvělý fyzioterapeut, ale ne úplně typický trenér. Alex mu řekl, ať si sedne do rohu a hlavně tleská, když dá zásah. Nic víc.

Jenže začalo to fungovat. Alex měl výsledky a šermířská komunita se začala ptát, kdo je ten trenér. Postupně z toho udělali hru. Patrik začal říkat, že mu dává tajné lekce, aby to ostatní neviděli. Chodil na schůze trenérů, zdravil se s nimi a v Paříži 2024 seděl u planše jako Alexův trenér.

Je to příběh, který by se dal natočit. Z fyzioterapeuta, který měl tleskat, se stane olympijský kouč. A všechno začne tím, že nikdo jiný zrovna není k dispozici.

You are welcome

Nejlepší malá pointa z téhle linky přišla po zápase s Američanem. Po utkání si trenéři a závodníci podávají ruce. Americký trenér řekl Patrikovi „thank you“. Patrik anglicky moc neuměl, tak odpověděl „you are welcome“.

A tím se zapsal do komunity. Možná ne přesně tak, jak by to udělal školený kouč, ale rozhodně nezapomenutelně.

Mexiko a grande hombre

Závěr patřil mexické historce. Alex jel s kamarádem na turnaj. Dlouho čekali na odvoz z letiště, nikdo nepřijel, vzali si taxi a řidič opakoval něco jako „50–50“. Alex si myslel, že říká patnáct minut. Cesta ale trvala mnohem déle.

Pak přišla rána a taxíku upadlo kolo. Skončili mimo silnici, naštěstí se nikomu nic nestalo. Později Alex zjistil, že šlo o nebezpečnou oblast spojenou s drogovými kartely. Řidič neuměl kolo vyměnit, takže auto zvedali a opravovali sami.

Když se po hodinách dostali do hotelu, recepční jim řekl, ať nechodí ven, protože je to nebezpečné. Alex měl hlad a snažil se to říct španělsky. Jenže místo „tengo hambre“ říkal „tengo hombre“. Tedy místo „mám hlad“ tvrdil, že má muže.

Protože byl na pokoji s kamarádem, působilo to ještě lépe. Alex situaci zlepšil větou „mucho grande hombre“. Recepční tak dostal večer dva vyčerpané šermíře, jeden pokoj a informaci, že jeden z nich má velkého muže.

Grande hombre. Lepší konec dílu si Koťák nemohl přát.

Proč ten díl funguje

Díl s Alexem Choupenitchem funguje, protože ukazuje olympijského medailistu bez olympijského patosu. Ano, je tam šerm, bronz z Tokia a Paříž. Ale hlavně je tam člověk, který vozí plyšáky od mámy, měří si teplotu, řešil zdraví na eMiminu, chodí na stejnou kabinku a tvrdí, že vysvětlení šermu nebyl flirt, i když z něj vznikl vztah.

Koťák ho celou dobu trochu rozhodí, ale Alex to zvládá s klidem a dobrým timingem. A přesně proto je to dobrý díl. Šerm možná není sport, kterému všichni rozumí. Ale Alexovy historky pochopí každý.